Karakoronoška sama doma

• Vytisknout

Podrobnosti

Napsal Ondra Mandula

Kategorie: Články

Uzum Brakk (6422 m) aneb Karakoronoška sama doma s lačnými hrochy v revíru. (Pokračování Ondrovy série z lezce Záznam myšlenek alpského Krakonoše a Rakaposhi, krakonoši, mlsní hroši...)

♀ Kde jsi byl tak dlouho, táto? Počasí máš na automat "mraky-slunko-mraky-slunko" už přes týden, ledovce praskají ve švech, hory máš zaprášené, spáry vyschlé, sněhová pole upocená a potuluje se ti tu havěť všeho druhu!

♂ Ále, v Kašmíru se spašili jednorožci. Naháněli jsme je s Himalájonošem celý den. No a pak jsme zašli na čaj. Povídám na jeden, ale znáš ho... Hned to toho navalil mléko a cukr, a pak jsme dali ještě jeden zelený a jeden slaný s práškem do pečiva no a pak si pamatuju jen chuť žluklého másla a pak už nic…

♀ Táto, jako bych ti to furt neříkala - nepij tolik!

♂ No jo pořád. Ale povídáš havěť, mámo? Vždyť tady byl letos takový klid!

♀ No jo, byla jsem se okoupat na Snow Lake a na Biafu jsem viděla ty hrochy cos mi on nich vyprávěl veselé historky. Přišli z Askole a usadili se pod Lukpillou, tam kde ční červený kamení. Nanosili si tam proviant na měsíc, spoustu železných krámů a cinkrlátek, papiňák a ukulele. Představ si, že letos si ty krámy dovezli na koni! Tři dny ho hnali po ledovci, chudáka zvíře. Vysápali se na jeden kopec v okolí, aby prý roztáhli plíce, a pak se jen povalovali, cpali se sušenýma meruňkama, pili slivovici, kouřili a do toho hulákali táborové písně. Děs! Že prý čekají na počasí. Prý jedině až bude azuro a stabilní a kdesi cosi. No ale když viděli ten meteoautomat, sbalili si saky paky, a potichounku překlopýtali pod Uzum Brakk.

♂ Tak na Uzum Brakk se jim zachtělo. No to se na to podívejme! Z tama jsem už vyhnal několik kujónú. To jsem ti vyprávěl jak jsem těm anglickým džetlmenům utnul tipec 100 metrů pod vrškem? Naaranžoval jsem tam tehdy parádní převěje. Chacha. To byly kyselé obličeje když to otáčeli.

♀ Vyprávěl, táto. Jenže tidle hroši to vzali z opačné strany. Od západu!

♂ Jako ti amíci? Ty jsem z toho tehdá sfouknul jak svíčku. Dvakrát! Ale počkej, tam jsem nedávno naukládal ty nové séraky! Tam přece nemohli projít!

♀ No oni to vzali úplně od západu. Tou stěnou!

♂ A Himlhergot! Na tu jsem zapomněl. Tam si to někde obhlíželi ti Korejci. Jenže pak se poprali s kuchařem a jeli domů. A ženská, tys mi je tam nechala projít?

♀ Šmarijá o a co jsem měla asi dělat! To jejich večerní hulákání "whisky ani lok" mi už lezlo na nervy. Doufala jsem, že budou alespoň chvíli zticha. Ale to jsem se spletla! Funěli, prskali, chrchlali a v noci k tomu chrápali.

♂ No to jsou celí voni! Žádný respekt k nadpřirozeným bytostem nemají!

♀ Ještě s sebou vzali další zvíře. Nevím, co to bylo zač. Někdy to vypadalo jako prase, jindy jako krysa. Docela cvalík. Ale jak se k němu nepěkně chovali. Tahali ho za ocas, kopali a mlátili do něj a neustále mu nadávali. Krmili ho mačkama a vařičem a stanem a kdovíjakým haraburdím a hned ho zase vyvrhovali. Občas jim to vlezlo na záda a to byli teprve nepříčetní! Dva dny se s ním mořili a třetí den ho nechali bezvládně ležet na polici. Myslela jsem, že budou funět méně, ale ani náhodou!

♂ Mámo, tos jim tam, donnerwetter, nemohla frknout alespoň bouřku?

♀ Vždyť já, táto, ani nevím kde máš ty svoje hromy, blesky a vánice zašantročené! Našla jsem zbytky staré šedivé mlhy, ale to stačilo jen na chvilku. Pod vrškem jsem na skály naplácala ledovou pomádu z loňska. Tak jsem si dala záležet! Ale oni to těma svýma zelýma motykama rozmlátili, barbaři. Pak sundali mačky, nazuli cvičky a zaledněnýma spárkama se prosápali přes vačky. Byli dost na dračky, plazili se skoro plačky. Alpinisti za všechny kačky!

♂ Takže jsi je pustila až na vrchol? Krucajselement mámo, člověk na chvilku vytáhne paty z revíru…

♀ Pustila, protože mi bylo těch jejich utrápených výrazů líto. Hýkali jak osli a vypadali dost zbídačeně. Ale to jsi je měl vidět na vršku! Šťastní jak malí kluci. A když jsem vytáhla tu kýčovou růžovou tapetu, mínili se radostí rozplynout. Ale hned zase chmury, že už je šest večer a k tomu jejich krysopraseti na polici co jim sežralo spacáky mají dost daleko. Chtěla jsem je trochu rozptýlit při slaňování. Tak jsem zhasla a omotávala jsem jim konce lan kolem všeho možného a dělala jsem jim na nich malé roztomilé uzlíky. Jen tak pro legraci!

♀ No to teda ne. Nadávali jak špačci. Po půnoci si sedli na bobek a trucovali až do rána. Bez spacáků jektali zubama jak ratlíci, že jsem oko ani nezamhouřila. Ráno se sebrali a frčeli na těch svých špagátech dolů jako nějací odporní pavouci. Cestou s k nim ještě připojil ten jejich podivuhodný prasokrysák. Úplný zooalpinismus!

♀ Ale jaký čurbes tam po nich zbyl! Rampouchy okopané, šutry popřeházené, sníh pošlapaný. Tak jsem pustila do úklidu. No a jak tam nahoře zametám, slyším další spršku nadávek, že jim to smetí létá kolem uší a že jim to cupuje lana. Taková malichernost! Přitom jim z každého lana zůstala víc než půlka vcelku!

♀ Pak jsem chtěla dát péct kamenné sele. Ale jak jsem je dávala do trouby, sele mi z pekáče vyklouzlo. To jsi je měl vidět, když kolem nich proplachtilo! Oba dva se vcucli do spáry tak, že jim vyčuhovaly jen strachem naježené fousy. No, uklízela jsem tu spoušť až do večera. Co ti budu povídat, nadávat už nepřestali. Nakonec se sešoupali až dolů na ledovec a pak další den až do toho jejich BC. Tam se stočili do klubíčka a dobré tři dny nehnuli ani brvou! Myslela jsem, že je dočista po nich!

♂ Vidím jak teď chodí jak mátohy. Camrají o tom, jestli 6b, A1 nebo M5 a co a jak s úhloměrem. Stejně v těch blábolech co pak doma napíší všechny fotky naklopí a obtíže navýší. Ale počkej až jim to horoLEZEČtí teoretici ošlehaní větrem počítačových chladičů v diskusi natřou!

• Video: Uzum Brakk (Vimeo)
• Více fotek: Uzum Brakk (Picasa)

• Hroši: Ondra Mandula & Jirka "Plizi" Pliska
• Hora: Uzum Brakk (Conway’s Ogre), 6422 m. n.m.
• Časoprostorové souřadnice: 22. Červenec - 26. Srpen 2013, Pákistán, Karakoram. Základní tábor na plácku Morpho Ghoro (“Červený kamení”) na boční moréně ledovce Biafo (“Kohout”). Vlastní výstup 6. - 9. srpna 2013, 8. srpna 2013 - vrchol.
• Cesta: "Ve správný čas na správném místě" - Západní stěna/hřeben, 1800m, 35 délek: 6b žula (většinou prvotřídní kvality), 10 m A1, mix M5, led 70 stupňů, 2 bivaky cestou vzhůru, jeden cestou dolů. První výstup na vrchol.
• Poznámky: O Uzum Brakk (“Strmá hora”) se (o fous) neúspěšně pokoušeli Briti od východu (1980): British Conway's Ogre expedition 1980 - Tony Saunders a (o větší fous) Američani od jiho-západu (1993): Asia, Pakistan, Uzun Brakk Attempta. V r. 2009 si přijeli horu obhlídnout Korejci, ale po gastronomicko-kulturní neshodě odjeli bez pokusu.

Na Uzum Brakk se může bez permitu, bez armádnách tajtrlíků i bez civilního průvodce, poněvadž Uzum Brakk bydlí v “open zone” (otevřený revír) a (o fous) nepřerostl 6500 m.

Poděkování:

• Singing Rock za zelené motyky a mačky, bílé lano a barevná cinkrlátka.
• Directalpine za oblečky všech barev.
• Báře za motivační puzzle.
• Jednorožcům za plachost.

• Předchozí
• Následující