Große schießen a teplej Braník v Tennengebirge

„Nechce někdo jet tento víkend lízt vícedélky do Rakouska?“ Odpovídám, že bych jel a začínám se jako obvykle těšit.

„Řekněte, kam chcete jet a já vám řeknu co tam lízt“, píše Plizi a jelikož ho trochu už znám, důvěřuju mu, po ničem nepátrám a dál se věnuji tvorbě hodnot (myslím, že to byla nějaká hrozně důležitá poznámka na výkrese). Vašek vybral Tennengebirge, oblast nacházející se naproti Hochkönigu a zbytek vesele souhlasí.

V den odjezdu ale přeci jen najdu asi 5 minut a stáhnu a vytisknu z bergsteigenu pár TOP, a protože cest okolo sedmého stupně UIAA tolik zase ve vybrané oblasti není, nepřekvapilo mne, že jsem se trefil do cest, co Plizi vybral.

Vašek na poslední chvíli vyměnil spolulezce a místo Raďase, kterej nechtěl naštvat kámoše orienťáky víc než nás, jede Pavol.

Okolo páté nasedám do Volva, okolo půl šesté přesedám do Oktávky. „Nechalo mě už 2x na holičkách, nevěřím mu a snažím se ho prodat“ říká Vašek na adresu svého miláčka. Co dodat.

Já mám v ruce Plavčíka (pivo) a je mi dobře.

Po různých peripetiích po cestě se najednou probouzím v údolí kousek před Tennengebirge. Mijíme Werfen, a klikatou cestou (směr Schlaming) se dostáváme na kýžený parkáč. Otevíráme pivo na dobrou noc a usínáme na haldě kamínků.

Ráno po snídani Plizi říká: „a my si dáme toho Bolta, ne?“ a myslí tím cestu To Bolt Or Not To Bolt na Klein Fieberhorn. „No jasný, to dáme“. Balíme do malých batůžků a vydáváme se vstříc našemu cíli. Asi po 1,5 hodině přicházíme ke sněhovému poli na jehož konci tušíme naši cestu. Vašek s Pavolem nakonec mění plány na Panoramu a lezou vedle nás oblíbenou Fun In The Sun. 

 

Naše cesta je už odpočátku pěkné lezení, za pár délek přichází jedna z klíčových pasáží celé cesty, traverz, takovej rajbák nechutnej a vychází zrovna na mě. S vypětím všech sil ho nějak přelézám a raduji se. Předčasně. V cestě je další klíčové místo, kolmá až převislá stěnka, kterou se mi nepodaří pořádně přečíst, smekám a nadávám. Pak to nějak přelezu, dobírám Pliziho, kterej taky smeká (pro změnu v traverzu) a tak jsme se dosmekali k dalším parádním délkám, kterých je na těch 400m celkem dost. Ke konci už nám to přijde trochu násilné, lézt v plotnách když metr nad námi je chodecký terén, ale budiž. Pak už jen překrok a zábavnej žlábek, kterého jsem se zbytečně obával a byli jsme nahoře. Kluci vedle už taky dolézali na vršek, takže pěkně načasováno. Máme čas, baštíme oříšky a bavíme se jestli budeme pokračovat dál ještě cestou Panorama (asi 5 délek) na vrchol Grosse Fieberhornu.

Naše váhání rozseknou kluci, kteří si to namířili směrek ke vzdušnému traverzu. Tak je rozhodnuto, trochu slézání, trochu slanění a za chvilku se připojujeme ke klukům. Traverz, který Plizi chce lézt čistě je pěkně vzdušnej a pěkně nepříjemnej. Pro normální smrtelníky je tam fixní lano, pro zbytek pár chytů, žádné nohy a dlouhé přešahy. Natejká v tom jako prase. Vašek s Pavolem se rozhodují slanit dolů, my s Plizim dolézt na ten velkej Fieberhorn. Pěkné délky až nahoru, takové vychutnávací. Nahoře travička, nasráno od kamzíků (Plizi jim to chtěl vrátit), ale počasí supr a času stále dost. Scházíme po stezce, z části zajištěné žebříky a kluky potkáváme na pivu na chatě.

Takovej studenej Weizzen v tomhle horku přijde sakra vhod, dali jsme 2 a pak šupito pressto dolů k autu, kde na nás čekalo jídlo a taky teplé braníci.

Večer naši pohodu narušil cyklista na E-biku, mlel něco německy a Plizi správně vytušil, že to bude asi o hovně. „Nicht schiessen (myšleno šajzen) hier ,táhněte dál do lesa“. Tak jsme se tomu zasmáli a vesele vařili dám. Teplé Braníky jsem si nechal raději vychladit do rána.

Ráno jsem se probudil, šel hluboko do lesa. „Ich habe grosse scheisse gemacht“ vzpomněl jsem si hodiny němčiny a ostatní na Českou sodu. Nasedáme do auta a valíme o údolí vedle (hodně vedle)

Werfenweng, další parkáč a nekonečný výstup k dalšímu lezeckému cíli, cestě Tauerngold na Tauernkogel.  Údolí je to vskutku ďábelské, nad námi se tyčí roztodivné tvary štítů. Ten náš není vidět, možná naštěstí. Vašek mi říká nový vtip o Chucku Norrisovi: „jen jedné věci se Chuck bojí. Až si Plizi sundá tričko a sepne hrudní popruh“ To už ale Plizi neslyší, protože je už kilometr před námi.

Dálka a hlavně výška jako sviňa Pavolovi zrovna moc nesvědčí. Nicméně jsme konečně nahoře, když dorážím udýchán a zmožen, Plizi už je nastrojenej do sedáku, ať nelelkuju a jdu jistit.

Ok, v poho, vydýchám se až na štandu. Už jsem s ním něco vylezl, ale hodinu jednu délku, to si fakt nepamatuju. Po půl hoďce kdy střídavě dobírám a povoluji, Plizi nalézá správný směr a já slyším seshora ostrá slova „kunda, píča, atd...asi pět minut v kuse. Hmm, tak se mu to tam asi moc nelíbí. To jsem zvědavej, co mě čeká. Čekal mě pěknej rajbák, kterej prověří i na druhým. Díky vlastní blbosti zase smekám. Přelézt to nakonec jde, na prvním je to ale cekem odvážné, dávám mu za pravdu. Tak jsme dolezli k našemu nástupu cesty (kdo zná Pliziho, ví, že se v horách celkem orientýruje a mýlí se málokdy). Může za to nýt na nástupu. Není pochyb.

Tak abychom už začali lízt. Už od začátku opravdu krásné délky, v pevném vápně, jedna hezčí než druhá. Dolézáme, a k překvapení tam na nás čekají kluci. Díky Pavolovi indispozici, cestu vedle zapytlili a tak si aspoň vyšli na vrchol, že nás tam podpoří. Plizi konstatuje: „tyjo, dolézt cestu, nemuset balit ani lano, po tom jsem vždycky toužil.“ Společně docházíme na hlavní vrchol, pár fotek pár oříšků, zápis do knížky a začíná pršet. Valíme tedy dolů, cestou už pomalu pršet přestává, stavíme na Hackelhütte na další 2x Weizzen a 2x Radler a sestupujeme dolů k autu, kde začíná opět pršet a víc. Převlíkáme a padáme. Splněno. Parádní víkend, počasí vyšlo, 2 super cesty, spokojenost. Jen tak dál.

 

Tennegebirge, konec května 2018

Plizi, Éfa, Vašek a Pavol

To Bolt Or Not To Bolt, 7 UIAA – Klein Fiberhorn (Plizi, Éfa)
Panorama (2. část), 5+ A0 UIAA, Groß Fieberhorn (Plizi, Éfa)
Fun In The Sun, 6 UIAA  - Klein Fieberhorn (Vašek, Pavol)
Taerngold, 7- UIAA – Tauernkogel (Plizi, Éfa)

Fotky na kterých je taky Éfa
https://photos.app.goo.gl/g2J62u6lC9tKJWqe2