Prázdninový deník aneb lezení v africkém mrazáku

• Vytisknout

Podrobnosti

Napsal Jiří Pliska

Kategorie: Články

Začátek letošních prázdnin byl ve znamení poznávání Afriky. S Klapčou se naší cílovou destinací stala Keňa – jedna z perel černého kontinentu. Chtěli jsme omrknout černošky (já), zvířata a přírodu při safari (Klapča) a taky něco vylézt v masivu Mount Kenya. Zelené pahorky africké jsou pro našince blíž, než by se na první pohled zdálo. Už 48 hodin po dojezdu z Jablonce n. N. jsme se potili při výstupu pralesem na cestě Sirimons Route od jedné ze vstupních bran (2650 m) národního parku Mt. Kenya  do Old Moses Campu (3300 m). V lese to vonělo asi jako v pavilónu opic a prašnou silnici lemovaly hromádky trusu, za které by se nemusel stydět ani mamut. Cestou jsme slavnostně překročili rovník a prošli deštným pralesem, bambusovými háji a nakonec krajinou travnatých mokřadů.

Ubytování v Old Moses Campu jsme s díky odmítli a v rámci urychlení aklimatizace a šetření peněz jsme pokračovali dál východní variantou do údolí Liki North. Na plochých hřebenech se nebylo kam schovat a tak si nás všimla i místní vládkyně hor Kirinyaga (domorodé jméno pro Mt. Kenya) a vypálila salvu na uvítanou. Její bouřkový ohňostroj na nás zanechal opravdu hluboký dojem. K večeru se vyčasilo a my jsme mohli pokračovat k hřebenu (4100 m) nad Liki North Hut, kde jsme se utábořili.

Během první noci se mi podařilo důkladně otestovat svůj zánovní ultralehký (900 g) spacák světové značky Crossroad zakoupený za 800 Kč v síti obchodů Tesco. Výsledek testu je pozitivní. Ve spacáku lze přežít, i když okolní teplota opustí i rozmezí označené jako T Risk. Nevím jestli mě bolela hlava z výšky nebo spíš z drkotání zubů... Studenou noc ale vystřídalo krásné ráno a my jsme si mohli užít první pohledy na vrcholky Kirinyagy.

Cílem druhého dne byl Shiptons camp (4200 m), který funguje jako BC na severní straně hory. Cestička nás provedla přes několik hřebenů do MacKinders Valley s obrovskými lobéliemi a bližším pohledem do stěn Kirinyagy. Příchod do tábora opět doprovázely hromy a sníh. Asi jsou tu odpolední bouřky pravidlem. V podvečer jsem ještě stihl zajít okouknout nástup, ale pak už rychle do hajan, než zase zapnou mrazák.

V noci vyrazili turisté na Point Lenana (4985 m) a já jsem byl rád, že nikam nemusím, protože na další den byl v plánu jen zevling pro podpoření aklimatizace. K výstupu jsme zvolili normální cestu na nejvyšší vrchol pohoří jménem Batian (5199 m), kterou v roce 1944 vylezli A. H. Firmin a P. Hicks. Její nejtěžší místo má být IV+ a průvodce udává od nástupu cca 10 h lezení. Budíka jsme nastavili na 23:00, abychom o půlnoci vyrazili a stihli slézt z hřebene ještě před odpolední bouřkou.

Když začaly pípat hodinky, bylo nezvykle teplo a zataženo. Přes nejistotu jsme se rozhodli, že dáme pokus a uvidíme, jak se to vyvine. Na nástupu jsme byli za hodinku a pak už následovalo střídání lehkého lezení v pěkné skále a nepříjemných sutí. Nevyhnuli jsme se ani nácviku komické vložky - v plotně z tenisek do lezeček. Pod Firmins Tower jsme šli současně a odjistili jen zajímavější úseky. Na věži následovaly klíčové pasáže. Pěkná žába, pak vyklechtaná pěst, která přešla do širočiny. Éfu jsme s sebou neměli, tak jsem jí raději ojebal lámavou plotnou. Svítání nás zastihlo těsně pod západním hřebenem, kterým jsme pokračovali přes několik věží a hezkou Shiptonovu stěnku k vrcholu. Bylo pár minut po šesté a právě vycházelo slunce, když jsme dolezli poslední metry. Nádherné výhledy, moře mraků pod námi, vítr a hrozná zima.

Vrcholové radosti jsme si užívali jen chvíli, pak už nás mráz donutil k ústupu. Slaňování a slézání šlo nad očekávání dobře a zbyl čas i na odpočinek a kochačku.

Jenom poslední délku jsem si musel sléz pro krátké lano (jinak jsme všude vystačili s jedním pramen 60 m půlky), ale to už jsem měl stejně nacvičené z prohlídky stěny. Do BC jsme dorazili v poledne akorát na oběd.

Odpoledne jsme si před bouřkou ještě kousek poodešli, abychom zkrátili návrat do civilizace. Poslední den byl 30km exkurzí podnebnými pásy s opičím doprovodem. Pak už následovalo Nairobi a safari v Lake Nakuru a Masai Maře. To nejde pořádně popsat, to se musí zažít...

Další fotky z lezení a safari

Pár praktických informací:

Letenka – 17000 Kč (Quatar Airways)

Dobrava v Keňi – matatu, rychlé, spolehlivé, nepohodlné, levné

Vstup do NP Mt. Kenya – 55 $ za den (při pobytu minimálně 4 dny)

Dobré info o lezení – http://www.ewpnet.com/eaimg/Mount_Kenya_climbs.htm

(V topech je uvedena místní klasa, ve které se vyznat není jednoduché. Nástupní délku naší cesty za IV jsem v klidu vylezl a slezl bez lana v teniskách, klíčová délka za IV+ dala zabrat s lanem a v lezečkách :-), Američtí guidi uvádí obtížnost cesty 5.9, já bych to viděl tak V+)

Levné safari – allinclusive 115 $ na den

Shrnutí:

Hory krásné se spoustou skvělého lezení v prvotřídní skále, jen je škoda dne za 55 $, který svádí ke spěchu. Černoši byli fajn a byla s nimi sranda, jen naháněčům cestovních kanceláří je lepší se vyhnout, ale oni si bělocha najdou. Zvířata a příroda jsou neskutečné, jen to množství turistů v autech by někdy mohlo být menší. Všechno má své mouchy, ale tenhle výlet za to stál!

• Předchozí
• Následující